Zřícenina barokního viničního lisu (letohrádku) pochází patrně z doby krátce po polovině 17. století.
Kostelík na Jenerálce byl postaven v letech 1713-19 a rozšířen v roce 1822.
Areál kostela se hřbitovem, branami a kaplí svatého Jana Nepomuckého vznikal postupně v místech staršího kostelíka po roce 1771, kdy byl vysvěcen nový kostel.
Zřícenina barokního viničního lisu (letohrádku) pochází patrně z doby krátce po polovině 17. století.
Takzvaný probošstský dvůr je hospodářský dvůr s budovami převážně v novorenesančním stylu postavený Františkem Hennerem v letech 1891-95.
Bývalý proboštský pivovar byl v letech 1907-08 přeměnen v opatrovnu s kostelem svatého Václava, podle návrhu Václava Cibuly.
Usedlost Hadovka zahrnovala zámeček, zahradu, původně i kapli Nejsvětější Trojice, hospodářskou budovu a ohradní zeď. Do roku 1859 byla přeměněna v novogotický letohrádek podle Josefa Niklase.
Usedlost se původně jmenovala Šárecký dvorec. Vznikla v místech viniční usedlost a krčmy (která je doložena již před rokem 1620) nejpozději na počátku 18. století. K velkým změnám došlo před rokem 1815 a 1882, kdy byl postaven nový hostinec (čp. 152) podle projektu Františka Hennera.
Usedlost Pernikářka vznikla mezi lety 1691-1700. Byla pojmenována po svém majiteli Václavu Doležalovi, který byl staroměstským perníkářem. Dnešní vzhled ovlivnila klasicistní přestavba z roku 1861 a pozdější úpravy.
Budovy železniční stanice vznikaly postupně v letech 1831, 1872 a 1873. Ve východní části budovy je vyhlášená restaurace se zahrádkou, která slouží i jako hudební klub.
Budovu funkcionalistického gymnázia byla postavena v letech 1937-38 podle plánů Evžena Linharta.
Husův sbor v Dejvicích byl postaven v letech 1925 – 1927 jako bohoslovecká kolej a sídlo úřadu patriarchy a zakladatele Církve československé (později Církve československé husitské), dr. Karla Farského. Vystaveno podle plánů Jiřího Stibrala.
Budova Arcibiskupského semináře s kostlem svatého Vojtěcha byla postavena od roku 1925 Františkem Havlenou za asistence Jaroslava Rösslera.
Barokní usedlost, přeměněna klasicistně. Do dnešní podoby upravena po roce 1982.
Zámek nebo usedlost Jenerálka je komplex patrně klasicistních budov. Po roce 1922 byly přestavěny ve stylu art deco Milanem Babuškou. Někdejší hostinec i kovárna si i přes mladší přestavby zachovaly svůj klasicistní styl.
Hřbitov vznikl z menšího hřbitova v roce 1680. Po roce 1701 byl ohrazen. Je zde pohřben Karel Jan Čapek, Pavel Janák, Josef Kemr, Josef Kopta, Alois Rašín nebo Josef Šusta.