Co je v mém okolí?

Zřícenina Baba

 

Zřícenina barokního viničního lisu (letohrádku) pochází patrně z doby krátce po polovině 17. století.

Dejvice
Kostel svatého Jana Nepomuckého Kostelík na Jenerálce byl postaven v letech 1713-19 a rozšířen v roce 1822.
Kostel svatého Matěje Areál kostela se hřbitovem, branami a kaplí svatého Jana Nepomuckého vznikal postupně v místech staršího kostelíka po roce 1771, kdy byl vysvěcen nový kostel.
Zřícenina Baba Zřícenina barokního viničního lisu (letohrádku) pochází patrně z doby krátce po polovině 17. století.
Proboštský dvůr (čp. 1/XIX) Takzvaný probošstský dvůr je hospodářský dvůr s budovami převážně v novorenesančním stylu postavený Františkem Hennerem v letech 1891-95.
Kostel svatého Václava (čp. 4/XIX) Bývalý proboštský pivovar byl v letech 1907-08 přeměnen v opatrovnu s kostelem svatého Václava, podle návrhu Václava Cibuly.
Usedlost Hadovka Usedlost Hadovka zahrnovala zámeček, zahradu, původně i kapli Nejsvětější Trojice, hospodářskou budovu a ohradní zeď. Do roku 1859 byla přeměněna v novogotický letohrádek podle Josefa Niklase.
Hendlův dvůr (čp. 23-24/XIX a čp. 152/XIX) Usedlost se původně jmenovala Šárecký dvorec. Vznikla v místech viniční usedlost a krčmy (která je doložena již před rokem 1620) nejpozději na počátku 18. století. K velkým změnám došlo před rokem 1815 a 1882, kdy byl postaven nový hostinec (čp. 152) podle projektu Františka Hennera.
Pernikářka (čp. 59/XIX) Usedlost Pernikářka vznikla mezi lety 1691-1700. Byla pojmenována po svém majiteli Václavu Doležalovi, který byl staroměstským perníkářem. Dnešní vzhled ovlivnila klasicistní přestavba z roku 1861 a pozdější úpravy.
Železniční stanice Praha-Dejvice Budovy železniční stanice vznikaly postupně v letech 1831, 1872 a 1873. Ve východní části budovy je vyhlášená restaurace se zahrádkou, která slouží i jako hudební klub.
Benešovo státní reálné gymnázium (čp. 330/XIX) Budovu funkcionalistického gymnázia byla postavena v letech 1937-38 podle plánů Evžena Linharta.
Husův sbor (čp. 523/XIX) Husův sbor v Dejvicích byl postaven v letech 1925 – 1927 jako bohoslovecká kolej a sídlo úřadu patriarchy a zakladatele Církve československé (později Církve československé husitské), dr. Karla Farského. Vystaveno podle plánů Jiřího Stibrala.
Arcibiskupský seminář Budova Arcibiskupského semináře s kostlem svatého Vojtěcha byla postavena od roku 1925 Františkem Havlenou za asistence Jaroslava Rösslera.
Jehněčí dvůr (čp. 2307/XIX) Barokní usedlost, přeměněna klasicistně. Do dnešní podoby upravena po roce 1982.
Jenerálka (čp. 2308-10/XIX) Zámek nebo usedlost Jenerálka je komplex patrně klasicistních budov. Po roce 1922 byly přestavěny ve stylu art deco Milanem Babuškou. Někdejší hostinec i kovárna si i přes mladší přestavby zachovaly svůj klasicistní styl.
Hřbitov Šárka Hřbitov vznikl z menšího hřbitova v roce 1680. Po roce 1701 byl ohrazen. Je zde pohřben Karel Jan Čapek, Pavel Janák, Josef Kemr, Josef Kopta, Alois Rašín nebo Josef Šusta.