Co tam?
Mapa okolí
Funkcionalistická stavba z let 1935-37 podle návrhu Františka Kubelky. V přízemí činžovního domu byla zřízena modlitebna, obložená mramorem a v podzemí kolumbárium, označované za jedno z největších v Evropě. Dominantou objektu je byzantský kříž v průčelí a modernistická věž s kalichem (původně bez nátěru, nyní pozlacen). V obytné části Husova sboru bydlel básník František Hrubín.
Pozdně renesanční stavba z roku 1635. V roce 1956 byla kaple kvůli přestavbě nábřeží posunuta o 31 metrů proti proudu Vltavy.
Novogotický kostel postavený v letech 1908-14 podle projektu Františka Mikše.
Nejstarší dochovaná stavba v Holešovicích. Vznikala přestavbou gotického kostela postaveného po roce 1311. Barokní proměna v letech 1659-77. Historizující proměna v roce 1898.
Holešovická elektrárna nebo Centrála, v době svého vzniku oficiálně zvaná Ústřední elektrická stanice královského hlavního města Prahy byla postavena v letech 1898-1900 stavební formou Františka Schlaffera a Josefa Šebka.
Historizující litinová neobarokní stavba vytvořená pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 podle projektu Otty Heisera a Josefa Hercíka. V současné době vyhlídková restaurace.
Budovy postavené v letech 1869-78 podle norem Společnosti státní dráhy, které vytvořil Wilhelm von Flattich.
Areál Ústředních jatek a dobytčího trhu je komplex budov dokončený roku 1895 pod vedením Josefa Srdínka. Svému účelu jatka sloužila až do roku 1983, kdy byla přebudována na tržnici.
Továrna s pozdně kubistickou fasádou Rudolfa Stockara z roku 1920.
Občanská plovárna (kdysi též Plovárna pod Letnou) byla postavena v roce 1810 podle projektu Josefa Ondřeje Krannera. Jsou to nejstarší dochované poříční lázně v Praze.
Domek z roku 1803, nově upravený. V domě pracoval poddůlní, který reguloval tok vody (tzv. havírna) do Rudolfovy štoly.
Budova byla postavena v roce 1861 podle návrhu Ignáce Ullmanna. V roce 1891 byla u příležitosti Jubilejní zemské výstavy u zámečku zbudována horní stanice lanové dráhy na Letnou a konečná stanice první pražské elektrické tramvaje. U zámečku je populární letní zahrádka s nádherným výhledem na Prahu.
Budova bývalé tisk8rny firmy M. Schulz, grafický umělecký ústav, byla postavena v roce 1907 podle návrhu Bruna Bauera.
Nájemní dům ve stylu geometrické secese postavený v letech 1912-13 podle návrhu Aloise Masláka a Karla Veselého.
Fukcionalistická budova byla postavena v letech 1929-31 podle projektu Ladislava Machoně.
Funkcionalistický nájemní dům s obchody projektoval v roce 1937 Evžen Rosenberg.
Blok sedmi funkcionalistických nájemních domů by postaven v letech 1937-40 podle plánu Josefa Šolce a Jaroslava Stockara-Bernkopfa. Bio Oko z roku 1940 je jedním z mála zachovaných a provozovaných historických kinosálů.
Hotel Belvedere byl postaven v letech 1922-23 podle plánů Josefa Herinka. V roce 1935 byl rozšířen podle plánu Jana Chládka.
Funkcionalistický palác byl postaven v letech 1924-28 podle projektu Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Byla to jedna z prvních a největších funkcionalistických staveb Prahy. Byla určena pro konání veletrhů, později byla sídlem podniků zahraničního obchodu. 14. srpna 1974 byla téměř celá budova zničena obrovským požárem, jehož likvidace trvala do 20. srpna. V roce 1976 bylo rozhodnuto o rekonstrukci. Ta pokračovala velmi pomalu. Teprve v 90. letech 20. století byla budova kompletně opravena. Veletržní palác je dnes sídlem Národní galerie v Praze, která v něm má umístěnou stálou expozici Umění 20. a 21. století a další výstavní prostory.
Secesní nájemní dům s tovární budovou ve dvoře. V roce 1906 navrhl Jaroslav Vondrák.
Dům z let 1897-99 postavený v historizujícím stylu s novorenesančními a novogotickými prvky podle Bedřicha Bendelmayera a Rudolfa Němce.
Nájemní dům s obchodem firmy Baťa. Postaven podle návrhu Baťovy projekční kanceláře (Antonín Vítek) v roce 1935. Nyní adaptováno pro lékárnu a lékařské středisko.
Nájemní dům postaven podle projektu Jana Zeyera. Dekorace údajně podle návrhu Mikuláše Alše.
Novorenesanční nájemní dům z roku 1894. Podle plánů Václava Pařízka a Karla Worstadta.
Komplex chemické továrny, který se složitě vyvíjel od toku 1896, přes velkou přestavbu Jana Tumpacha v roce 1912 až po četné další úpravy.
Přístavní budovy a budovy seřazovacího nádraží byly postaveny v letech 1906-09 podle návrhu Františka Sandera firmou Lanna. Přístav byl budován ve dvou etapách: původně jako přístav ochranný a zimní (1892–1895) a teprve později byl upravován na přístav obchodní (1896–1910).
Budova bývalého Holešovického pivovaru, oficiálně Prvního pražského měšťanského pivovaru, byla postaven v letech 1896-97 podle projektu Jana Heraina, Josefa Bertla a Otto Bureše.
Nájemní dům (Učitelský družstevní dům) postavený v letech 1923-24 podle plánů Otakara Novotného.
Budova bývalých Veřejných lázní byla postavena v roce 1899 podle projektu Františka Velicha.
Novorenesanční Sokolovna postavená v letech 1905-06 podle projektu Františka Josefa Hodka a rozšířena roku 1926.
Klasicistní budova restaurace z roku 1824 byla krátce po dostavění zvýšena do dnešní podoby.
Administrativní budova postavená v letech 1926-29 podle projektu Jaroslava Rösslera.
Akciový parní mlýn z let 1905-09 s fasádami navrženými Bohumile Hübschmannem (Hypšmannem) a skladiště mouky, projektované roku 1911 Eduardem Astem.
Továrna na vodoměry Adolfa R. Pleskota byla budována v letech 1910-32 a v roce 1999 upravena Josefem Pleskotem.
Nájemní domy postavené v letech 1936-37 podle projektu Josefa Martínka.
Nájemní dům postavil v letech 1922-23 František Strnad. Návrh uličního průčelí a řešení veřejných interiérů včetně detailů pochází od Josefa Gočára.
Jedná se o soubor nájemních domů a sálové budovy „Domovina”. Postaveno v letech 1920-21 podle projektu Karla Hoštíka a Bohumíra Kozáka. Ve vnitrobloku jsou umístěny 2 sály, jeden z nich mezi roky 1922–1995 fungoval jako kino Domovina. V druhém sálu se ve dnech 18. až 23. února 1929 uskutečnil 5. sjezd Komunistické strany Československa, na kterém byl zvolen předsedou strany Klement Gottwald. Na průčelí je umístěna pamětní deska, která tuto událost připomíná.
Nájemní domy z roku 1919-23 podle projektu Karla Berana. Kubizující detaily v členění fasády.
Nájemní domy s označením RIVA vznikly v roce 1915-16 podle návrhu Bohumíra Kozáka.
Budova muzea byla postavena v letech 1937-39 podle projektu Milana Babušky.
Budova muzea byla postavena v letech 1938-41 podle projektu Milana Babušky.
Funkcionalistická stavba z let 1935-37 podle návrhu Františka Kubelky. V přízemí činžovního domu byla zřízena modlitebna, obložená mramorem a v podzemí kolumbárium, označované za jedno z největších v Evropě. Dominantou objektu je byzantský kříž v průčelí a modernistická věž s kalichem (původně bez nátěru, nyní pozlacen). V obytné části Husova sboru bydlel básník František Hrubín.
Velkosklady akciové společnosti Ferra byly postaveny v letech 1928-29 podle funcionalistického návrhu Josefa Kříže.
Ústřední budova Elektrických podniků hlavního města Prahy je funkcionalistická stavba postavená v letech 1927-35 podle Adolfa Beneše a Josefa Kříže.
Budova ministerstva byla postavena v letech 1935-39 podle plánů Kamila Roškota, Josefa Kalouse a Jana Zázvorky.
Československý pavilon na Světové výstavě 1958 byl postaven v letech 1957-58 podle projektu Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Na současné místo byl pavilon přenesen v roce 1960. V roce 2001 byl pavilon upraven Jiřím Kripnerem. Slouží jako kanceláře.
Hotelová budova se skeletovou konstrukcí byla postavena v letech 1959-67 podle Zděňka Ebela a Jiřího Lavičky.
Kolotoč byl postaven před rokem 1894 tesařem Matějem Bílkem. Jedná se tak o nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě. V současnosti je rekonstruován.
Hřbitov založený v roce 1873 poté, co starý hřbitov vedle kostela sv. Klimenta přestal dostačovat. Na hřbitově platí zákaz pohřbívání mrtvých – pohřbívají se pouze urny. Hrob zde má Jan Zázvorka starší, Eva Olmerová nebo Jaroslav Brouk, zakladatel letenského obchodního domu Brouk a Babka.
Stavba pochází z roku 1982-86 podle Josefa Kalese a Jany Novotné.