Co je v mém okolí?

Hrdlořezy

 

Hrdlořezy jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Většina čtvrti je součástí Prahy 9. Žije zde zhruba 1 666 obyvatel.

1

Zvonička

Dřevěná zvonička zasazená v kruhovém betonovém soklu. Pochází z 1. poloviny 19. století.

2

usedlost čp. 2/XI

Usedlost barokního původu byla výrazně upravena po polovině 19. století.

Praha
Hradčany Hradčany jsou historickým pražským městem, od roku 1784 městskou čtvrtí Prahy. Velkou část čtvrti zaujímá Pražský hrad.
Staré město Staré město pražské je historická čtvrť Prahy na pravém břehu Vltavy.
Nové Město Nové Město pražské je historické město pražského souměstí. Od roku 1784 součást Královského hlavního města Prahy. Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV.
Josefov Josefov je nejmenší historickou pražskou čtvrtí. Od středověku zde bývalo židovské město (ghetto), které se v 19. století změnilo v chudinskou čtvrť. Josefov významně ovlivnila, asanace na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo spousta domů zbouráno a zůstali jen nejvýznamnější památky.
Malá Strana Malá Strana (Menší Město pražské) je historickou pražskou čtvrtí. Do roku 1784 byla samostatným městem. Jde o jednu z nejstarších částí Prahy vzniklou v podhradí Pražského hradu. Na jejím území se nachází mnoho sitorických památek.
Běchovice Běchovice jsou od roku 1990 pražskou městskou částí. Žije zde zhruba 2 688. Koná se zde slavný silniční běh Běchovice-Praha, který je pořádán bez přerušení od roku 1897.
Benice Benice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. První zmínka pochází ze 14. století. Žije zde zhruba 500 obyvatel. Nachází se zde nejmenší hřbitov v Praze.
Bohnice Bohnice jsou od roku 1922 pražskou městskou částí. První zmínka je v roku 1227. V letech 1906-11 zde byla postavena Psychiatrická léčebna. Žije zde zhruba 16 834 obyvatel.
Braník Braník (Bráník) je pražská městská čtvrť, která je součástí Prahy od roku 1922. Žije zde zhruba 17 853 obyvatel. První zmínka je z roku 1088.
Břevnov Břevnov je od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. První zmínky o obci pochází již z 10. století. Žije zde zhruba 24 169 obyvatel. Nejvýznamnější památkou je Břevnovský klášter.
Březiněves Březiněves je od roku 1974 pražská městská čtvrť. První písemná zmínka je z roku 1140. Žije zde zhruba 1 573 obyvatel.
Bubeneč Bubeneč je městská část Prahy. Byla připojena v roce 1922. Žije zde zhruba 21 267 obyvatel. První zmínka je z roku 1197. Je součástí Prahy 6 a 7.
Čakovice Čakovice jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 9 a Prahy 10. První zmínka o obci je z roku 1088. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.
Černý Most Černý Most je sídlištní čtvrť, od roku 1987 též katastrální území, v severovýchodní části Prahy, na území městské části Praha 14. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.
Čimice Čimice jsou od roku 1960 pražskou čtvrtí. Jsou částí Prahy 8. Žije zde zhruba 6 864 obyvatel.
Dejvice Dejvice jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 6. Žije zde zhruba 23 267 obyvatel. První zmínka o Dejvicích je z roku 1088.
Dolní Chabry Dolní Chabry jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 4 546 obyvatel.
Dolní Měcholupy Dolní Měcholupy jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 10. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel.
Dolní Počernice Dolni Počernice jsou od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 14 a žije zde zhruba 2 468 lidí.
Dubeč Dubeč je od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Žije zde zhruba 3 825 obyvatel.
Ďáblice Ďáblice jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. V Ďáblicích žije zhruba 3 615 obyvatel.
Háje Háje jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 11. Žije zde zhruba 23 528 obyvatel.
Hájek u Uhříněvsi Hájek u Uhříněvsi je katastrální území pražské městské části Prahy 22. Roku 1969 se obec Hájek stala součástí města Uhříněvsi a s ním byla roku 1974 připojena k Praze. Žije zde zhruba 618 obyvatel.
Hloubětín Hloubětín je od roku 1922 pražská čtvrť. Je součástí Prahy 14, Prahy 9 a Prahy 10. Žije zde zhruba 11 761 obyvatel. První písemná zmínka je z roku 1207.
Hlubočepy Hlubočepy jsou od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 22 466 obyvatel. První zmínka je z roku 1257.
Hodkovičky Hodkovičky jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 4 a žije zde zhruba 3 604 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1245.
Holešovice Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny) byly připojeny k Praze roku 1884. Kromě nepatrné části jsou součástí Prahy 7. Žije zde zhruba 36 431 obyvatel. První dochovaná zmínka pochází z roku 1228.
Holyně Holyně je katastrální území Prahy. Součást Prahy 5. Obec byla připojena k Praze postupně v letech 1968 a 1974. Žije zde zhruba 456 obyvatel.
Horní Měcholupy Horní Měcholupy jsou od roku 1968 součástí Prahy. Žije zde zhruba 14 675 obyvatel. Horní Měcholupy jsou součástí městské části Praha 15 a jsou sídlem jejího úřadu.
Horní Počernice Horní Počernice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. Tvoří městskou část Praha 20. Žije zde zhruba 15 360 obyvatel.
Hostavice Hostavice jsou od roku 1968 částí Prahy. Jsou součástí městské části Praha 14. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1432.
Hostivař Hostivař jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Žije zde zhruba 17 915 obyvatel. Jsou součástí Prahy 15. První písemná zmínka je z roku 1068.
Hrdlořezy Hrdlořezy jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Většina čtvrti je součástí Prahy 9. Žije zde zhruba 1 666 obyvatel.
Chodov Chodov je od roku 1968 pražskou čtvrtí. Je součást Prahy 11. Žije zde zhruba 53 647 obyvatel.
Cholupice Cholupice jsou od roku 1974 katastrálním územím Prahy. Jsou součástí Prahy 12. Žije zde zhruba 760 obyvatel.
Malá Chuchle Malá Chuchle je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je to součást Prahy 5. Žije zde zhruba 180 obyvatel.
Velká Chuchle Velká Chuchle je pražská městská čtvrť. Součást Prahy 5. Žije zde zhruba 2 459 obyvatel.
Jinonice Jinonice jsou or roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 5 530 obyvatel.
Karlín Karlín je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 10 537 obyvatel. Karlín byl založen roku 1817 a pojmenován byl na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty.