Mapa okolí

Nové Město

Nové Město pražské je historické město pražského souměstí. Od roku 1784 součást Královského hlavního města Prahy. Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV.

Mapa

Seznam míst

Václavské náměstí

Centrum prahy. Muzeum. Kůň.

Palác Lucerna

První železobetonová pražská stavba. Centrum kultury ve středu Prahy.

Kaple svaté Barbory

Barokní hřbitovní kaple s kostnicí. Postavena v letech 1768-69. Původně součástí kláštera alžbětinek při kostele Panny Marie Bolestné na Slupi. Dnes je z hřbitova zahrada mateřské školy.

Kaple Božího hrobu

Barokní novostavba z doby kolem roku 1720, zřejmě od Jana Blažeje Santiniho. Původně při zaniklém kostele svatého Petra a Pavla na Zderaze v klášteře křížovníků.

Kostel svatého Kosmy a Damiána

Barokní jednolodní kaple z let 1657-59.

Kostel svatého Longina

Románská kaple asi z 1. poloviny 12. století. Stavebně upravena ve 3. čtvrtině 14. století. Barokní přístavba ze 17. století byla v 19. století stržena.

Kostel svatého Apolináře

Gotická novostavba z let 1360-90. Zbarokizováno v letech 1671 a 1757-68. Regotizováno Josefem Mockerem v letech 1893-98.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje

Novostavba vrcholně barokního kostela vznikla podle Pavla Ignáce Bayera kolem roku 1730. Před rokem 1735 dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer. V kryptě kostela se po atentátu na Heydricha skrývali parašutisté, kteří zde byli dne 18. 6. 1942 zabiti.

Kostel svatého Ignáce z Loyoly

Raně barokní novostavba z let 1665-78 podle Carla Luraga, dokončována za účasti Martina Reinera. Roku 1687 byla podle návrhu Pavla Ignáce Bayera dokončena věž. V letech 1696-99 stejný architekt upravil průčelí doplněné o partikus.

Kostel svatého Jana Nepomuckého Na Skalce

Vrcholně barokní stavba z let 1730-38 podle Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty

Gotický kostel z doby po polovině 14. století. Menší renesanční a barokní prístavby.

Kostel svatého Josefa

Pozdně renesanční novostavba pro kapucínský klášter z let 1638-42/53 podle Melchiora Meera. Původně součást konventu.

Kostel svaté Kateřiny

Gotická stavba z let 1355-67. Zásadně rozšířena do roku 1741 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Kostel svatého Klimenta

Gotická stavba z 1. poloviny 14. století na místě původního románského kostela. Regotizováno v 19. století.

Kostel svatého Kříže

Klasicistní novostavba z let 1819-21 patrně podle Jiího Fischera.

Kostel svatého Michala v Jirchářích

Gotický kostel ze 3. čtvrtiny 14. století, rozšířen kolem roku 1400 a v roce 1511, kdy byly doklenuty i starší partie. Renesančně upravován. V letech 1717-22 zbarokizován, roku 1787 zrušen, 1790 obnoven a v letech 1914-15 regotizován.

Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené

Barokní novostavba z let 1708-13 podle Jana Jiřího Aichbauera a Kryštofa Dientzenhofera z let 1708-13. Postaveno pro dnes zbořený klášter trinitářů.

Kostel Nejsvětější Trojice v Trojické

Gotická stavba byla radikálně barokně přestavěna a rozšířena v 18. století.

Kostel Panny Marie na Slovanech

Kostel Panny Marie, svatého Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa je gotický klášterní kostel založený roku 1348, svěcený roku 1372. Barokní úpravy v 17. a 18. století. Po těžkém náletu v únoru 1945 byl kostel rekonstruován do gotického stavu v 50. a 60. letech 20. století. Rekonstrukce završena v roce 1967 dvoujehlanem nového štítu, který nahradil novogotické kostelní věže.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého

Gotický kostel z 2. poloviny 14. století byl upraven pozdně goticky a zaklenut renesanční gotizující klenbou v roce 1575. V letech 1704-11 byly postaveny Svaté schody.

Kostel Panny Marie u alžbětinek

Vrcholně barokní novostavba z let 1724-25 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, v roce 1761 rozšířeno Josefem Ignácem Juschkou o kapli svaté Tekly. Kostel je součástí konventu alžbětinek.

Kostel Panny Marie Sněžné

Torzo někdejšího největšího, ale nedokončeného novoměstského trojlodního chrámu. Založeno pro klášter karmelitánů v roce 1347.

Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku

Gotická novostavba z doby po roce 1360. Nově zaklenuto v 90 letech 15. století. Regotizováno v letech 1858-63 Bernardem Grueberem.

Kostel svatého Petra na Poříčí

V jádře románská bazilika z poloviny 12. století. Rozšířeno asi v letech 1382-95. Přestavěno na přelomu 14. a 15. století. Kostel znovu přestavěn a zaklenut mezi 1483-97. V 16. století zvětšena kruchta a upraven depozitář. V 17. a 18. století zbarokizován. Regotizován v letech 1876-85 a 1913-14.

Kostel svatého Štěpána

Gotický kostel z doby po polovině 14. století. Menší barokní přístavby. Rozsáhle novogoticky upraven Josefem Mockerem v 70. letech 19. století.

Kostel svatého Václava na Zderaze

V jádru gotický kostel postavený ve 2. polovině 14. století na místě románského farního kostelíka s dochovanou částí románské západní věže. Renesenčně a barokně upravován. V letech 1909-10 a 1929-30 regotizován. Od roku 1623 patřil klášteru augutsianů Na Zderaze.

Kostel svatého Vojtěcha Většího

Původně románský kostel ze 13. století byl koncem 14. století zvětšen a přestavován. V letech 1671-93 byl barokizován. V letech 1874-75 regotizován presbytář a částečně i vnitřní zařízení.

Kostel svaté Voršily

Vrcholně barokní novostavba podle plánu Marcantonia Canevalleho z roku 1699. Dokončena v letech 1702-04. Interiérově upravena Antonínem Barvitiem v letech 1883-84.

Jiráskův most

Most přes Vltavu byl postaven v letech 1929-32 podle návrhu Ing. F Mencla a architekta V. Hoffmana. Spojuje pravobřežní Nové Město a levobřežní Smíchov.

Palackého most

Třetí nejstarší dochovaný pražský most byl postaven v letech 1876-78 podle plánů ing. J. Rittera. Architektonické ztvárnění od arch. B. Münzbergera. Spojuje Nové Město se Smíchovem.

Štefánikův most

Most postavený v letech 1949-51 podle návrhu ing. O. Širce a architekta V. Hofmana.

Vyšehradský železniční most

Železniční most navržený firmou bratří Prášilů z roku 1900.

Novomlýnská vodárenská věž

Věž byla postavena před rokem 1484 jako dřevěná. První kamennou renesanční podobu získala v letech 1602-06. Současná barokní podoba je z přestavby v roce 1658, kdy bylo použito některých původních prvků.

Šítkovská vodárenská věž

Věž byla postavena roku 1495 jako dřevěnná. V letech 1588-91 zde byla vybudována kamenná renesanční věž. Současnou podobu s barokní bání získala po opravě v roce 1651.

Jindřišská věž

Renesanční zvonice ze 70. let 16. století byla upravována v roce 1780. V letech 1878-80 byla upravena novogoticky podle plánu Josefa Mockera.

Novoměstská radnice

Novoměstská radnice byla stavěna v letech 1377-98 a 1411-18, věž v letech 1452-56. V 16. století raně renesančně přestavěna. V letech 1806-11 klasicistně přestavěna, sneseny štíty a odstraněn portál. Rekonstrukce původního stavu proběhla v roce 1905 podle návrhu Kamila Hilberta. V letech 1957-59 obnoveny interiéry, v letech 1975-94 proběhla generální rekonstrukce.

Dům U Hybernů

Raně barokní chrám postavený Carlem Lurangem v letech 1653-59. Přestavěn empírově v letech 1811-13. V roce 2006 byl objek přestavěn na muzikálové divadlo.

Škodův palác

Pozdně kubistický kancelářský obchodní palác byl postaven podle návrhu Pavla Janáka v letech 1925-26 a 1937-38.

Palác Adria

Obchodní a kancelářský palác Adria byl postaven v takzvaném národním slohu podle návrhu Pavla Janáka v letech 1922-25.

Palác Chicago

Funkcionalistický obchodní, kancelářský a nájemní dům, postavený podle návrhu Jaroslava Polívky z let 1927-28.

Obchodní dům Máj (Tesco)

Obchodní dům postavený v mašinistickém novofunkcionalistickém stylu podle návrhu Johna Eislera, Miroslava Masáka a Martina Rajniše z let 1972-75.

Ministerstvo zemědělství

Novoklasicistní budova postavená podle návrhu Františka Roitha v letech 1929-32.

První vzájemná česká pojišťovna (čp. 76/II)

Novobarokně secesní budova podle Osvalda Polívky z let 1907-09.

Obchodní dům Olympic

Funkcionalistický obchodní dům postavený podle návrhu Jaromíra Krejcara z let 1926-27.

Dům Diamant

Kubistický nájemní dům s obchodem postavený Matějem Blechou a asi Emilem Králíčkem v letech 1912-13.

dům čp. 112/II

Novobarokní kancelářský dům se secesními dekorativními detaily podle Osvalda Polívky z let 1902-03.

dům čp. 117/II (Louvre)

Puristicko novoklasicistní obchodní a kancelářský dům z roku 1926-27 firmou Matěje Blechy.

Schirdingovský palác (Kaňkův dům, čp. 118/II)

Palác byl postaven na středověkých základech po roce 1731 Janem Ferdinandem Hübnerem. Plně dokončený před rokem 1752.

Národní divadlo

Novorenesanční divadelní budova postavena podle plánu Josefa Zítka z roku 1866, realizace v letech 1867-81. Po požáru dokončil Josef Schulz v letech 1881-83.

Palác Žofín

Novorenesanční budova podle plánů Jindřicha Fialky z roku 1885 na místě lázní a restaurace z roku 1836 podle plánu Carla Pollacka.

Budova Spolku výtvarných umělců Mánes

Funkcionalistická výstavní budova postavena v letech 1928-34 podle Otakara Novotného.

Emauzský klášter (Na Slovanech)

Gotický benediktinský klášter zvaný Na Slovanech (Emauzy) byl založen Karlem IV. v roce 1347 a vysvěcen v roce 1372. Baorkní úpravy byly odstraněny na konci 19. století. Po těžkém náletu v roce 1945 byl klášter v 50. a 60. letech rekonstruován do gotického stavu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Budovy ve stylu zpurizovaného novoklasicismu od Bohumila Hypšmana z let 1924-31.

dům čp. 390/II

Dům Všeobocného pensijního ústavu je kancelářská budova postavená podle Jana Kotěry a Josefa Zascheho ve stylu geometrick= moderny v letech 1912-14.

dům čp. 410/II

Nájemní dům ve stylu geometrické secese z roku 1913. Podle nábrhu Aloise Dryáka, Tomáše Ameny a Quida Bělského. Plastická výzdoba pochází od Josefa Drahoňovského.

Podskalská celnice na Výtoni

Renesanční celnice z doby po roce 1561 s menšími barokními úpravami.

Zemská porodnice u Apolináře

Novogotická budova nemocnice podle plánů Josefa Hlávky postavená v letech 1867-75.

Klášter a nemocnice svaté Alžběty

Barokní novostavba z let 1726-32 podle Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Bývalý klášter augustiniánů-kanovníků (Policejní muzeum ČR, čp. 453/II)

Původně gotická stavba z doby kolem roku 1379. V letech 1653-60 raně barokně přestavěna. Později vrcholně barokně rozšířena, kdy byla podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky z roku 1716 také vybudována prelatura.

dům čp. 458/II (Všeobecná nemocnice, bývalá nemocnice pražského obchodnictva)

Novogotická stavba asi podle plánů Bernharda Druebera a Ignáce Ullmanna z let 1859-60.

Vila Voračických z Paběnic (čp. 460a/II)

Barokní novostavba z doby mezi 1715-25. Dvojnásobně rozšířena stejným stylem po roce 1792. Dnes součástí Všeobecné Fakultní Nemocnice.

Všeobecná fakultní nemocnice (čp 499/II)

Přestavba podle plánů Franze Hergeta z roku 1787, upravená přestavbou v letech 1838-40.

Faustův dům (Palác Mladotovský, čp. 502/II)

V jádře gotický palác byl renesančně přestavěn kolem roku 1618. Barokně upraven v 18. století. Dnešní stav z doby kolem roku 1820. Dvorní křídlo klasicistně upravil roku 1769 Anton Shmidt.

Kolej novoměstských jesuitů (čp. 504/II)

Barokní novostavba koleje vznikala v několika etapách v 17. a 18. století. Podíleli se na ní František Xaver, Martin Reiner, Carlo Lurago, nebo Pavel Ignác Bayer.

čp. 622/II

Funkcionalistický nájemní a obchodní dům podle Evžena Rosenberga z let 1937-38.

Vyšší dívčí škola (čp. 683/II)

Novorenesanční stavba podle plánů Ignáce Ullmanna z roku 1867. Dnes zde sídlí základní škola.

Dům U Nováků (čp. 699/II)

Dům ve stylu rostlinné secese navrhl Osvald Polívka v letech 1901-04. Mozaika nad průčelím od Jana Preislera. Dostavba do ulice V Jámě od Osvalda Polívky z let 1927-29.

MacNevenův palác (dům U Smetanů, čp. 719/II)

Rokoková přestavba Ignáce Jana Nep. Palliardiho z doby kolem roku 1770. Základy gotické, pozdně renesančně rozšířeno, barokně přestavěno.

Hlávkův nadační dům (čp. 736/II)

Novorenesanční nájemní dům od Josefa Hlávky z let 1887-98.

Mozarteum (čp. 748/II)

Obchodní, kancelářský a obytný dům ve stylu geometrické moderny od Jana Kotěry z let 1912-13.

Františkánský klášter

Klášter stavěn od roku 1347. Budova v jádru gotická, přestavěná v 60. letech 17. století a upravovaná kolem roku 1760. Klasicistní fara postavena podle plánů stavitele Zelinky v letech 1789-92, upravena do dnešní podoby stavitelem Janem Maxmiliánem Hegerem roku 1847.

Praha – další místa

Hradčany

Hradčany jsou historickým pražským městem, od roku 1784 městskou čtvrtí Prahy. Velkou část čtvrti zaujímá Pražský hrad.

Staré město

Staré město pražské je historická čtvrť Prahy na pravém břehu Vltavy.

Nové Město

Nové Město pražské je historické město pražského souměstí. Od roku 1784 součást Královského hlavního města Prahy. Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV.

Josefov

Josefov je nejmenší historickou pražskou čtvrtí. Od středověku zde bývalo židovské město (ghetto), které se v 19. století změnilo v chudinskou čtvrť. Josefov významně ovlivnila, asanace na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo spousta domů zbouráno a zůstali jen nejvýznamnější památky.

Malá Strana

Malá Strana (Menší Město pražské) je historickou pražskou čtvrtí. Do roku 1784 byla samostatným městem. Jde o jednu z nejstarších částí Prahy vzniklou v podhradí Pražského hradu. Na jejím území se nachází mnoho sitorických památek.

Běchovice

Běchovice jsou od roku 1990 pražskou městskou částí. Žije zde zhruba 2 688. Koná se zde slavný silniční běh Běchovice-Praha, který je pořádán bez přerušení od roku 1897.

Benice

Benice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. První zmínka pochází ze 14. století. Žije zde zhruba 500 obyvatel. Nachází se zde nejmenší hřbitov v Praze.

Bohnice

Bohnice jsou od roku 1922 pražskou městskou částí. První zmínka je v roku 1227. V letech 1906-11 zde byla postavena Psychiatrická léčebna. Žije zde zhruba 16 834 obyvatel.

Braník

Braník (Bráník) je pražská městská čtvrť, která je součástí Prahy od roku 1922. Žije zde zhruba 17 853 obyvatel. První zmínka je z roku 1088.

Břevnov

Břevnov je od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. První zmínky o obci pochází již z 10. století. Žije zde zhruba 24 169 obyvatel. Nejvýznamnější památkou je Břevnovský klášter.

Březiněves

Březiněves je od roku 1974 pražská městská čtvrť. První písemná zmínka je z roku 1140. Žije zde zhruba 1 573 obyvatel.

Bubeneč

Bubeneč je městská část Prahy. Byla připojena v roce 1922. Žije zde zhruba 21 267 obyvatel. První zmínka je z roku 1197. Je součástí Prahy 6 a 7.

Čakovice

Čakovice jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 9 a Prahy 10. První zmínka o obci je z roku 1088. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.

Černý Most

Černý Most je sídlištní čtvrť, od roku 1987 též katastrální území, v severovýchodní části Prahy, na území městské části Praha 14. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.

Čimice

Čimice jsou od roku 1960 pražskou čtvrtí. Jsou částí Prahy 8. Žije zde zhruba 6 864 obyvatel.

Dejvice

Dejvice jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 6. Žije zde zhruba 23 267 obyvatel. První zmínka o Dejvicích je z roku 1088.

Dolní Chabry

Dolní Chabry jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 4 546 obyvatel.

Dolní Měcholupy

Dolní Měcholupy jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 10. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel.

Dolní Počernice

Dolni Počernice jsou od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 14 a žije zde zhruba 2 468 lidí.

Dubeč

Dubeč je od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Žije zde zhruba 3 825 obyvatel.

Ďáblice

Ďáblice jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. V Ďáblicích žije zhruba 3 615 obyvatel.

Háje

Háje jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 11. Žije zde zhruba 23 528 obyvatel.

Hájek u Uhříněvsi

Hájek u Uhříněvsi je katastrální území pražské městské části Prahy 22. Roku 1969 se obec Hájek stala součástí města Uhříněvsi a s ním byla roku 1974 připojena k Praze. Žije zde zhruba 618 obyvatel.

Hloubětín

Hloubětín je od roku 1922 pražská čtvrť. Je součástí Prahy 14, Prahy 9 a Prahy 10. Žije zde zhruba 11 761 obyvatel. První písemná zmínka je z roku 1207.

Hlubočepy

Hlubočepy jsou od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 22 466 obyvatel. První zmínka je z roku 1257.

Hodkovičky

Hodkovičky jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 4 a žije zde zhruba 3 604 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1245.

Holešovice

Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny) byly připojeny k Praze roku 1884. Kromě nepatrné části jsou součástí Prahy 7. Žije zde zhruba 36 431 obyvatel. První dochovaná zmínka pochází z roku 1228.

Holyně

Holyně je katastrální území Prahy. Součást Prahy 5. Obec byla připojena k Praze postupně v letech 1968 a 1974. Žije zde zhruba 456 obyvatel.

Horní Měcholupy

Horní Měcholupy jsou od roku 1968 součástí Prahy. Žije zde zhruba 14 675 obyvatel. Horní Měcholupy jsou součástí městské části Praha 15 a jsou sídlem jejího úřadu.

Horní Počernice

Horní Počernice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. Tvoří městskou část Praha 20. Žije zde zhruba 15 360 obyvatel.

Hostavice

Hostavice jsou od roku 1968 částí Prahy. Jsou součástí městské části Praha 14. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1432.

Hostivař

Hostivař jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Žije zde zhruba 17 915 obyvatel. Jsou součástí Prahy 15. První písemná zmínka je z roku 1068.

Hrdlořezy

Hrdlořezy jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Většina čtvrti je součástí Prahy 9. Žije zde zhruba 1 666 obyvatel.

Chodov

Chodov je od roku 1968 pražskou čtvrtí. Je součást Prahy 11. Žije zde zhruba 53 647 obyvatel.

Cholupice

Cholupice jsou od roku 1974 katastrálním územím Prahy. Jsou součástí Prahy 12. Žije zde zhruba 760 obyvatel.

Malá Chuchle

Malá Chuchle je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je to součást Prahy 5. Žije zde zhruba 180 obyvatel.

Velká Chuchle

Velká Chuchle je pražská městská čtvrť. Součást Prahy 5. Žije zde zhruba 2 459 obyvatel.

Jinonice

Jinonice jsou or roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 5 530 obyvatel.

Karlín

Karlín je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 10 537 obyvatel. Karlín byl založen roku 1817 a pojmenován byl na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty.