Kaple na Kajetánce

Břevnovský hřbitov

Hřbitov byl založen v roce 1739 a původně sloužil jako jako pohřebiště řeholníků z přilehlého kláštera. Je zde pohřbeno mnoho osobností, jako například Jan Patočka, Jan Anastáz Opasek, Karel Kryl, nebo Vojtěch Jarník.

Kaple na Kajetánce

Kaple byla postavena v letech 1665-66 patrně pod vedením Jacoba Goetzingera. V roce 1791 odsvěcena a pozvolna chátrala. Roku 1822 byla ubourána její přední části. Dnešní stav vytvořila obnova kaple v letech 1964-68.

Kostel svaté Markéty

Barokní klášterní kostel vznikal na základech románské baziliky, která byla dokončena v závěru 11. století a goticky přestavěna ve 13. a 14. století. Vrcholně barokní stavba z let 1708-12 (loď) a 1714-15 (presbyterium) je spojována se jménem Kryštofa Dientenhofera. Na výzdobě se podílel freskař Jan Jakub Steinfels.

Břevnovský klášter

Areál benediktinského kláštera sestává z kláštera spojeného s prelaturou, z takzvaného Sartoriova kláštera, hospodářských budov, vstupní brány, zahrady s oranžerií, kaplí Vojteškou a svatého Josefa, ze zahradního domku. Dnešní klášter vznikal na základech nejstarších středověkých staveb a je považován za práci Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových z let 1708-15 (konvent) a 1716-18 (opatství). Původní projekty konventu vypracoval Pavel Ignác Bayer.

Kajetánka

Zámeček (usedlost Kajetánka) vznikal na místě původního raně barokního letohrádku z doby po polovině 17. století, ze kterého se pravděpodobně zachovaly přízemní klenby. Přestavba, který určila dnešní vzhled, proběhla před rokem 1721. Východní křídlo bylo přistaveno před polovinou 18. století. Pozdější úpravy objekt spíše degradovaly.

Petynka

Usedlost „Petynka“ je raně barokní letohrádek, klasicistně přestavěný na zájezdní hostinec, novogoticky přestavěný a od roku 1899 přeměněný na charitativní zařízení Vincentinum. V roce 1951 zabrala areál armáda.[2] V polovině 20. století byly některé části usedlosti zbořeny, jiné byly přestavěny na garáže, které jsou tam dodnes.

Šleiferka (čp. 33/XVIII)

Pozdně klasicistní stavba z roku 1845, kterou v letech 1923-25 přestavěl Tomáš Šašek na novoklasicistní Kongregaci školských sester řádu svatého Františka.

Velký strahovský stadion (čp. 100/XVIII)

Sletový sokolský stadion (Strahovský stadion), původně dřevěná a provizorně zděná konstrukce pro VIII. sokolský slet v roce 1926, byla v letech 1930-32 přestavěna podle projektu Aloise Dryáka, Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa. Další úpravy v letech 1962-75. Dle některých zdrojů je to stadion s největší rozlohou na světě. Jeho kapacita činila 280 000 míst, z toho 96 000 k sezení. Na začátku 21. století stadion rekonstruovala AC Sparta Praha na 7 fotbalových hřišť normálních rozměrů a jedno hřiště na minifotbal. V 90. letech se zde konali velké koncerty – Rolling Stones, Guns N' Roses, Pink Floyd, nebo Bratři Nedvědovi.

Hostinec U Kaštanu (čp. 201/XVIII)

Zájezdní hostinec j pozdně klasicistní stavba. V roce 1955 částečně zbouraná. Dne 7. dubna 1878, kdy zde byla založena Českoslovanská sociálně demokratická strana.

Restaurace na Marjánce (čp. 262/XVIII)

Restaurace vznikla na základech klasicistního domu z doby před rokem 1821. Prošla mnoha přestavbami, z nichž poslední v roce 1922 dala budově novoklasicistní ráz.

Usedlost Ladronka

Usedlost vznikla patrně koncem 17. století. Kromě hospodářských stavení zde byl i zájezdní hostinec. Rekonsturkce proběhla v letech 2003-04.

Ústřední vojenská nemocnice (čp. 1200/XVIII)

Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (zkráceně ÚVN), původním názvem Masarykova vojenská nemocnice, je velké zdravotnické zařízení Armády České republiky, které se nachází v pražském Břevnově (často je nazývána také Střešovická nemocnice, ačkoliv se nachází několik set metrů od hranic Střešovic). Budovy projektoval Bedřich Adámek a výstavba probíhala od roku 1936.

Kneislovka

Usedlost Kneislovka s kaplí svatého Jana Nepomuckého vznikla postupnou proměnou předchozí viničné usedlosti. Kaple se zachovala v podobě z roku 1724. Usedlost byla radikálně přestavěna v roce 1778. Z této přestavby se zachovala brána a základ hlavní budovy.

Spiritka (čp. 2352/XVIII)

Usedlost Spiritka vznikla v základu zřejmě koncem 18. století. Dnešní stav je výsledkem rekonstrukce a dostavby v letech 1985-87, provedená podle Tomáše Šantavého.

Staré město

Staré město pražské je historická čtvrť Prahy na pravém břehu Vltavy.

Hradčany

Hradčany jsou historickým pražským městem, od roku 1784 městskou čtvrtí Prahy. Velkou část čtvrti zaujímá Pražský hrad.

Nové Město

Nové Město pražské je historické město pražského souměstí. Od roku 1784 součást Královského hlavního města Prahy. Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV.

Josefov

Josefov je nejmenší historickou pražskou čtvrtí. Od středověku zde bývalo židovské město (ghetto), které se v 19. století změnilo v chudinskou čtvrť. Josefov významně ovlivnila, asanace na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo spousta domů zbouráno a zůstali jen nejvýznamnější památky.

Malá Strana

Malá Strana (Menší Město pražské) je historickou pražskou čtvrtí. Do roku 1784 byla samostatným městem. Jde o jednu z nejstarších částí Prahy vzniklou v podhradí Pražského hradu. Na jejím území se nachází mnoho sitorických památek.

Běchovice

Běchovice jsou od roku 1990 pražskou městskou částí. Žije zde zhruba 2 688. Koná se zde slavný silniční běh Běchovice-Praha, který je pořádán bez přerušení od roku 1897.

Benice

Benice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. První zmínka pochází ze 14. století. Žije zde zhruba 500 obyvatel. Nachází se zde nejmenší hřbitov v Praze.

Bohnice

Bohnice jsou od roku 1922 pražskou městskou částí. První zmínka je v roku 1227. V letech 1906-11 zde byla postavena Psychiatrická léčebna. Žije zde zhruba 16 834 obyvatel.

Braník

Braník (Bráník) je pražská městská čtvrť, která je součástí Prahy od roku 1922. Žije zde zhruba 17 853 obyvatel. První zmínka je z roku 1088.

Břevnov

Břevnov je od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. První zmínky o obci pochází již z 10. století. Žije zde zhruba 24 169 obyvatel. Nejvýznamnější památkou je Břevnovský klášter.

Březiněves

Březiněves je od roku 1974 pražská městská čtvrť. První písemná zmínka je z roku 1140. Žije zde zhruba 1 573 obyvatel.

Bubeneč

Bubeneč je městská část Prahy. Byla připojena v roce 1922. Žije zde zhruba 21 267 obyvatel. První zmínka je z roku 1197. Je součástí Prahy 6 a 7.

Čakovice

Čakovice jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 9 a Prahy 10. První zmínka o obci je z roku 1088. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.

Černý Most

Černý Most je sídlištní čtvrť, od roku 1987 též katastrální území, v severovýchodní části Prahy, na území městské části Praha 14. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.

Čimice

Čimice jsou od roku 1960 pražskou čtvrtí. Jsou částí Prahy 8. Žije zde zhruba 6 864 obyvatel.

Dejvice

Dejvice jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 6. Žije zde zhruba 23 267 obyvatel. První zmínka o Dejvicích je z roku 1088.

Dolní Chabry

Dolní Chabry jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 4 546 obyvatel.

Dolní Měcholupy

Dolní Měcholupy jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 10. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel.

Dolní Počernice

Dolni Počernice jsou od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 14 a žije zde zhruba 2 468 lidí.

Dubeč

Dubeč je od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Žije zde zhruba 3 825 obyvatel.

Ďáblice

Ďáblice jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. V Ďáblicích žije zhruba 3 615 obyvatel.

Háje

Háje jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 11. Žije zde zhruba 23 528 obyvatel.

Hájek u Uhříněvsi

Hájek u Uhříněvsi je katastrální území pražské městské části Prahy 22. Roku 1969 se obec Hájek stala součástí města Uhříněvsi a s ním byla roku 1974 připojena k Praze. Žije zde zhruba 618 obyvatel.

Hloubětín

Hloubětín je od roku 1922 pražská čtvrť. Je součástí Prahy 14, Prahy 9 a Prahy 10. Žije zde zhruba 11 761 obyvatel. První písemná zmínka je z roku 1207.

Hlubočepy

Hlubočepy jsou od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 22 466 obyvatel. První zmínka je z roku 1257.

Hodkovičky

Hodkovičky jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 4 a žije zde zhruba 3 604 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1245.

Holešovice

Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny) byly připojeny k Praze roku 1884. Kromě nepatrné části jsou součástí Prahy 7. Žije zde zhruba 36 431 obyvatel. První dochovaná zmínka pochází z roku 1228.

Holyně

Holyně je katastrální území Prahy. Součást Prahy 5. Obec byla připojena k Praze postupně v letech 1968 a 1974. Žije zde zhruba 456 obyvatel.

Horní Měcholupy

Horní Měcholupy jsou od roku 1968 součástí Prahy. Žije zde zhruba 14 675 obyvatel. Horní Měcholupy jsou součástí městské části Praha 15 a jsou sídlem jejího úřadu.

Horní Počernice

Horní Počernice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. Tvoří městskou část Praha 20. Žije zde zhruba 15 360 obyvatel.

Hostavice

Hostavice jsou od roku 1968 částí Prahy. Jsou součástí městské části Praha 14. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1432.

Hostivař

Hostivař jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Žije zde zhruba 17 915 obyvatel. Jsou součástí Prahy 15. První písemná zmínka je z roku 1068.

Hrdlořezy

Hrdlořezy jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Většina čtvrti je součástí Prahy 9. Žije zde zhruba 1 666 obyvatel.

Chodov

Chodov je od roku 1968 pražskou čtvrtí. Je součást Prahy 11. Žije zde zhruba 53 647 obyvatel.

Cholupice

Cholupice jsou od roku 1974 katastrálním územím Prahy. Jsou součástí Prahy 12. Žije zde zhruba 760 obyvatel.

Malá Chuchle

Malá Chuchle je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je to součást Prahy 5. Žije zde zhruba 180 obyvatel.

Velká Chuchle

Velká Chuchle je pražská městská čtvrť. Součást Prahy 5. Žije zde zhruba 2 459 obyvatel.

Jinonice

Jinonice jsou or roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 5 530 obyvatel.

Karlín

Karlín je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 10 537 obyvatel. Karlín byl založen roku 1817 a pojmenován byl na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty.

Praha

Není jenom most a hrad

Brno

Moravská metropole.

Český Krumlov

Turistické a kulturní centrum jižních Čech.

Karlovy Vary

Lázeňské centrum západních Čech.

Třeboň

Historické lázeňské město mezi rybníky.

Olomouc

Hanácká metropole.

Telč

Renesanční perla Vysočiny.

Ostrava

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární, krajské a univerzitní město na severovýchodě České republiky v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odra, Opava, Ostravice a Lučina. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na Moravě a největší město v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde přibližně 289 tisíc obyvatel, v celé ostravské aglomeraci už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v České republice.

Česko

Česká republika nabízí na malém prostoru obrovské množství památek i přírodních krás.

Slovensko

Krásná příroda, noční život, vysoké hory i zachovalé historické města a vesnice.

Německo

Největší země strední Evropy s rozmanitou historií, přírodou a unikátní kulturou.

Rusko

Transkontinentální země na východě Evropy a severu Asia. Rusko je nejrozlehlejší zemí světa a nabízí ohromné množství turisticky zajímavých míst.

Finsko

Země tisíce jezer má přes 5 milionů obyvatel.

Španělsko

Španělské království leží na Pyrenejském poloostrově a žije zde 48 milionů obyvatel. Je to jedna z turisticky nejvíce oblíbených zemí světa.

Dánsko

Dánské království je nejjižnější skandinávská země. V Dánsku žije 5,8 milionu obyvatel.

Island

Island je ostrovní severská země v Atlantském oceánu. Na ploše 103,000 km2 žije pouze 348 tisíc obyvatel, což dělá Island nejřídčeji osídlenou zemí v Evropě.