Usedlost Hadovka

Kostel svatého Jana Nepomuckého

Kostelík na Jenerálce byl postaven v letech 1713-19 a rozšířen v roce 1822.

Kostel svatého Matěje

Areál kostela se hřbitovem, branami a kaplí svatého Jana Nepomuckého vznikal postupně v místech staršího kostelíka po roce 1771, kdy byl vysvěcen nový kostel.

Zřícenina Baba

Zřícenina barokního viničního lisu (letohrádku) pochází patrně z doby krátce po polovině 17. století.

Proboštský dvůr (čp. 1/XIX)

Takzvaný probošstský dvůr je hospodářský dvůr s budovami převážně v novorenesančním stylu postavený Františkem Hennerem v letech 1891-95.

Kostel svatého Václava (čp. 4/XIX)

Bývalý proboštský pivovar byl v letech 1907-08 přeměnen v opatrovnu s kostelem svatého Václava, podle návrhu Václava Cibuly.

Usedlost Hadovka

Usedlost Hadovka zahrnovala zámeček, zahradu, původně i kapli Nejsvětější Trojice, hospodářskou budovu a ohradní zeď. Do roku 1859 byla přeměněna v novogotický letohrádek podle Josefa Niklase.

Hendlův dvůr (čp. 23-24/XIX a čp. 152/XIX)

Usedlost se původně jmenovala Šárecký dvorec. Vznikla v místech viniční usedlost a krčmy (která je doložena již před rokem 1620) nejpozději na počátku 18. století. K velkým změnám došlo před rokem 1815 a 1882, kdy byl postaven nový hostinec (čp. 152) podle projektu Františka Hennera.

Pernikářka (čp. 59/XIX)

Usedlost Pernikářka vznikla mezi lety 1691-1700. Byla pojmenována po svém majiteli Václavu Doležalovi, který byl staroměstským perníkářem. Dnešní vzhled ovlivnila klasicistní přestavba z roku 1861 a pozdější úpravy.

Železniční stanice Praha-Dejvice

Budovy železniční stanice vznikaly postupně v letech 1831, 1872 a 1873. Ve východní části budovy je vyhlášená restaurace se zahrádkou, která slouží i jako hudební klub.

Benešovo státní reálné gymnázium (čp. 330/XIX)

Budovu funkcionalistického gymnázia byla postavena v letech 1937-38 podle plánů Evžena Linharta.

Husův sbor (čp. 523/XIX)

Husův sbor v Dejvicích byl postaven v letech 1925 – 1927 jako bohoslovecká kolej a sídlo úřadu patriarchy a zakladatele Církve československé (později Církve československé husitské), dr. Karla Farského. Vystaveno podle plánů Jiřího Stibrala.

Arcibiskupský seminář

Budova Arcibiskupského semináře s kostlem svatého Vojtěcha byla postavena od roku 1925 Františkem Havlenou za asistence Jaroslava Rösslera.

Jehněčí dvůr (čp. 2307/XIX)

Barokní usedlost, přeměněna klasicistně. Do dnešní podoby upravena po roce 1982.

Jenerálka (čp. 2308-10/XIX)

Zámek nebo usedlost Jenerálka je komplex patrně klasicistních budov. Po roce 1922 byly přestavěny ve stylu art deco Milanem Babuškou. Někdejší hostinec i kovárna si i přes mladší přestavby zachovaly svůj klasicistní styl.

Hřbitov Šárka

Hřbitov vznikl z menšího hřbitova v roce 1680. Po roce 1701 byl ohrazen. Je zde pohřben Karel Jan Čapek, Pavel Janák, Josef Kemr, Josef Kopta, Alois Rašín nebo Josef Šusta.

Staré město

Staré město pražské je historická čtvrť Prahy na pravém břehu Vltavy.

Hradčany

Hradčany jsou historickým pražským městem, od roku 1784 městskou čtvrtí Prahy. Velkou část čtvrti zaujímá Pražský hrad.

Nové Město

Nové Město pražské je historické město pražského souměstí. Od roku 1784 součást Královského hlavního města Prahy. Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV.

Josefov

Josefov je nejmenší historickou pražskou čtvrtí. Od středověku zde bývalo židovské město (ghetto), které se v 19. století změnilo v chudinskou čtvrť. Josefov významně ovlivnila, asanace na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo spousta domů zbouráno a zůstali jen nejvýznamnější památky.

Malá Strana

Malá Strana (Menší Město pražské) je historickou pražskou čtvrtí. Do roku 1784 byla samostatným městem. Jde o jednu z nejstarších částí Prahy vzniklou v podhradí Pražského hradu. Na jejím území se nachází mnoho sitorických památek.

Běchovice

Běchovice jsou od roku 1990 pražskou městskou částí. Žije zde zhruba 2 688. Koná se zde slavný silniční běh Běchovice-Praha, který je pořádán bez přerušení od roku 1897.

Benice

Benice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. První zmínka pochází ze 14. století. Žije zde zhruba 500 obyvatel. Nachází se zde nejmenší hřbitov v Praze.

Bohnice

Bohnice jsou od roku 1922 pražskou městskou částí. První zmínka je v roku 1227. V letech 1906-11 zde byla postavena Psychiatrická léčebna. Žije zde zhruba 16 834 obyvatel.

Braník

Braník (Bráník) je pražská městská čtvrť, která je součástí Prahy od roku 1922. Žije zde zhruba 17 853 obyvatel. První zmínka je z roku 1088.

Břevnov

Břevnov je od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. První zmínky o obci pochází již z 10. století. Žije zde zhruba 24 169 obyvatel. Nejvýznamnější památkou je Břevnovský klášter.

Březiněves

Březiněves je od roku 1974 pražská městská čtvrť. První písemná zmínka je z roku 1140. Žije zde zhruba 1 573 obyvatel.

Bubeneč

Bubeneč je městská část Prahy. Byla připojena v roce 1922. Žije zde zhruba 21 267 obyvatel. První zmínka je z roku 1197. Je součástí Prahy 6 a 7.

Čakovice

Čakovice jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 9 a Prahy 10. První zmínka o obci je z roku 1088. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.

Černý Most

Černý Most je sídlištní čtvrť, od roku 1987 též katastrální území, v severovýchodní části Prahy, na území městské části Praha 14. Žije zde zhruba 11 093 obyvatel.

Čimice

Čimice jsou od roku 1960 pražskou čtvrtí. Jsou částí Prahy 8. Žije zde zhruba 6 864 obyvatel.

Dejvice

Dejvice jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 6. Žije zde zhruba 23 267 obyvatel. První zmínka o Dejvicích je z roku 1088.

Dolní Chabry

Dolní Chabry jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 4 546 obyvatel.

Dolní Měcholupy

Dolní Měcholupy jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 10. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel.

Dolní Počernice

Dolni Počernice jsou od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 14 a žije zde zhruba 2 468 lidí.

Dubeč

Dubeč je od roku 1974 pražskou městskou čtvrtí. Žije zde zhruba 3 825 obyvatel.

Ďáblice

Ďáblice jsou od roku 1968 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 8. V Ďáblicích žije zhruba 3 615 obyvatel.

Háje

Háje jsou od roku 1968 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 11. Žije zde zhruba 23 528 obyvatel.

Hájek u Uhříněvsi

Hájek u Uhříněvsi je katastrální území pražské městské části Prahy 22. Roku 1969 se obec Hájek stala součástí města Uhříněvsi a s ním byla roku 1974 připojena k Praze. Žije zde zhruba 618 obyvatel.

Hloubětín

Hloubětín je od roku 1922 pražská čtvrť. Je součástí Prahy 14, Prahy 9 a Prahy 10. Žije zde zhruba 11 761 obyvatel. První písemná zmínka je z roku 1207.

Hlubočepy

Hlubočepy jsou od roku 1922 pražskou městskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 22 466 obyvatel. První zmínka je z roku 1257.

Hodkovičky

Hodkovičky jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 4 a žije zde zhruba 3 604 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1245.

Holešovice

Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny) byly připojeny k Praze roku 1884. Kromě nepatrné části jsou součástí Prahy 7. Žije zde zhruba 36 431 obyvatel. První dochovaná zmínka pochází z roku 1228.

Holyně

Holyně je katastrální území Prahy. Součást Prahy 5. Obec byla připojena k Praze postupně v letech 1968 a 1974. Žije zde zhruba 456 obyvatel.

Horní Měcholupy

Horní Měcholupy jsou od roku 1968 součástí Prahy. Žije zde zhruba 14 675 obyvatel. Horní Měcholupy jsou součástí městské části Praha 15 a jsou sídlem jejího úřadu.

Horní Počernice

Horní Počernice jsou od roku 1974 pražská městská čtvrť. Tvoří městskou část Praha 20. Žije zde zhruba 15 360 obyvatel.

Hostavice

Hostavice jsou od roku 1968 částí Prahy. Jsou součástí městské části Praha 14. Žije zde zhruba 2 707 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1432.

Hostivař

Hostivař jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Žije zde zhruba 17 915 obyvatel. Jsou součástí Prahy 15. První písemná zmínka je z roku 1068.

Hrdlořezy

Hrdlořezy jsou od roku 1922 pražskou čtvrtí. Většina čtvrti je součástí Prahy 9. Žije zde zhruba 1 666 obyvatel.

Chodov

Chodov je od roku 1968 pražskou čtvrtí. Je součást Prahy 11. Žije zde zhruba 53 647 obyvatel.

Cholupice

Cholupice jsou od roku 1974 katastrálním územím Prahy. Jsou součástí Prahy 12. Žije zde zhruba 760 obyvatel.

Malá Chuchle

Malá Chuchle je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je to součást Prahy 5. Žije zde zhruba 180 obyvatel.

Velká Chuchle

Velká Chuchle je pražská městská čtvrť. Součást Prahy 5. Žije zde zhruba 2 459 obyvatel.

Jinonice

Jinonice jsou or roku 1922 pražskou čtvrtí. Jsou součástí Prahy 5. Žije zde zhruba 5 530 obyvatel.

Karlín

Karlín je od roku 1922 pražskou čtvrtí. Je součástí Prahy 8. Žije zde zhruba 10 537 obyvatel. Karlín byl založen roku 1817 a pojmenován byl na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty.

Praha

Není jenom most a hrad

Brno

Moravská metropole.

Český Krumlov

Turistické a kulturní centrum jižních Čech.

Karlovy Vary

Lázeňské centrum západních Čech.

Třeboň

Historické lázeňské město mezi rybníky.

Olomouc

Hanácká metropole.

Telč

Renesanční perla Vysočiny.

Ostrava

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární, krajské a univerzitní město na severovýchodě České republiky v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odra, Opava, Ostravice a Lučina. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na Moravě a největší město v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde přibližně 289 tisíc obyvatel, v celé ostravské aglomeraci už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v České republice.

Česko

Česká republika nabízí na malém prostoru obrovské množství památek i přírodních krás.

Slovensko

Krásná příroda, noční život, vysoké hory i zachovalé historické města a vesnice.

Německo

Největší země strední Evropy s rozmanitou historií, přírodou a unikátní kulturou.

Rusko

Transkontinentální země na východě Evropy a severu Asia. Rusko je nejrozlehlejší zemí světa a nabízí ohromné množství turisticky zajímavých míst.

Finsko

Země tisíce jezer má přes 5 milionů obyvatel.

Španělsko

Španělské království leží na Pyrenejském poloostrově a žije zde 48 milionů obyvatel. Je to jedna z turisticky nejvíce oblíbených zemí světa.

Dánsko

Dánské království je nejjižnější skandinávská země. V Dánsku žije 5,8 milionu obyvatel.

Island

Island je ostrovní severská země v Atlantském oceánu. Na ploše 103,000 km2 žije pouze 348 tisíc obyvatel, což dělá Island nejřídčeji osídlenou zemí v Evropě.